letní obloha

Matesovo

TÝDEN.CZ

16. 8. 2017
Rubrika: Matesovo

Jak jsem jela vlakem do Německa

Autor: martina f.

23.10.2009 18:24

Před krátkým časem jsem jela na služební cestu do Německa. Kolegové mě předešli o pár dní autem, tak jsem za nimi dojížděla sama vlakem, až zpátky se naše cesty opět spojily.

Jeden z nich mě měl čekat u vlaku, abych nemusela napoprvé hledat hotel a aby mi galantně pomohl s kufrem. Předem mě prosil, abych mu napsala, v kolikátém vagónu sedím. Sice jsem moc nechápala smysl, ale byla jsem ráda, že mi přijde naproti, tak jsem mu to slíbila, ale už předem jsem si z toho dělala legraci, protože na místence bylo napsáno číslo vagónu 259. :o) Protože jsem si zapomněla knížku, resp. tak dlouho jsem se rozhodovala, kterou si vezmu na čtení, až jsem si nic nevzala; tak jsem cestou pozorovala, jak mi vyšla předpověď pro kamaráda okolo Rokycan, trochu pospávala, poslouchala písničky, a díky připomenutí z okolní reklamy cestou vyřídila i nějaké emaily:o)

Hranice jsem přejela právě se sluchátky na uších, okolo kolejí cedule nestojí (nebo jsem zrovna měla zavřené oči), takže mi chvíli trvalo, než mi došlo, že už nejsem na území ČR. Nebylo to tím, že by snad najednou bylo kolem uklizeno, ani průvodčí se hned na hranicích nevyměnili, to, co mě upozornilo, byla rychlost soupravy. Nevím, jak rychle jsme se rozjeli, ale určitě to bylo ještě před první německou stanicí, a byla to tak nápadná změna, že jsem se musela přestat dívat ven, jak se žaludek rozhodl udržet rychlost s ubíhající krajinou. Na chvíli jsem i sundala sluchátka, a zjistila, že kromě toho zrychlení se vlak ztišil, přestalo se ozývat známé tu-dum, tu-dum. Docela by mě zajímalo, jak se to s tím samým vlakem mohlo stát, vedlejší koleje na mě působily stejným dojmem jako ty české, lokomotivu a další určitě před první stanicí v Německu neměnili... nechápu to.

Pak jsme zastavili ve Schwandorfu, stáli jsme tam dlouho, určitě déle než 15 minut, a já si najednou vzpomněla, že jsem kolegovi slíbila poslat, v kolikátém vagonu sedím. Napsala jsem, že jsem ve druhém, a sotva sms odešla, vlak se rozjel ... na opačnou stranu. Chvíli jsem se nechápavě rozhlížela, čekala, že vyjedeme z nádraží, protože výhybky jsou někde mimo, ale ono ne :o) Po 10 minutách jízdy jsem došla k názoru, že je to všechno jinak, a že tedy sedím nejspíš v předposledním vagóně, odeslala jsem opravnou sms s vylíčením veselé historky, že se vlak obrátil hned po tom, co jsem napsala předchozí sms. Další stanice byl Regensburg, hned po našem příjezdu k nám začali přibíhat lidé, jako kdyby dobíhali ujíždějící a ne přijíždějící vlak, jenže po 5 minutách už nikdo nevystupoval, nenastupoval, ale pořád jsme neodjížděli. To jsem už pocítila nárazy do vlaku, pochopila jsem, že k nám nejspíš přidávají nějaké vagóny, takže už nesedím ani v předposledním vagónu :o) Vlak vyrazil znovu asi po 15 minutách, opět tím původním směrem, kterým jsme jeli až do předchozí stanice. To jsem se už začala smát nahlas. V poslední sms, kterou jsem kolegovi poslala, jsem mu oznamovala, že se mi ten úkol - zjistit, v kolikátém vagóně sedím, nepodařilo splnit:o)

Po příjezdu do cíle jsem se chtěla mohutně rozhlížet, kde že to uvidím kolegu, k mému překvapení stál ale přímo u dveří, ze kterých jsem vystoupila, určitě díky té čilé komunikaci:o)



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.06

Diskuze

martina f.

Především o mém Muži, Dcerce, Psu a Kocourovi, ale určitě i o jiných věcech, které mi (ne)udělají radost.
mates
Oblíbenost autora: 9.19

O autorovi

Meteorolog(yně) sdílející domácnost s Mužem, Dcerkou, Psem a Kocourem, tyhle věci budou mít asi největší vliv na to, o čem to tu bude.

Kalendář

<<   srpen 2017

PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

západ slunce