letní obloha

Matesovo

TÝDEN.CZ

13. 12. 2017
Rubrika: O počasí

Superpočítač

Autor: martina f.

27.01.2010 21:42

V posledních dnech se roztrhl pytel se zprávami ohledně nového superpočítače pro ČHMÚ. Někdy se těžko rozlišuje, která blbost byla řečena, která vznikla až při přepisu. Nechci to ani zkoumat, ale nejčastěji citované meteorology osobně znám, a nevěřím, že by někdo z nich řekl, že nám superpočítač pomůže při předpovídání bleskových povodní. Dokážu si představit, že padla nějaká opatrně formulovaná odpověď na velmi naléhavou otázku, ale určitě nebyla tak jednoznačná, jak to vyplývá ze všech těch vyjádření. Loni v létě byly bleskové povodně ve zprávách denně, vyjadřoval se k nim kdekdo, takže jsem už jaksi necítila potřebu. Jen v jednom článečku jsem lehce zmínila svou vlastní zkušenost, na jejímž základě bylo snad vidět, proč to předpovídat nejde. Pokusím se to teď vysvětlit obšírněji, resp. vysvětlit, proč nám při bleskových povodních superpočítač nepomůže, tím ale nechci tvrdit, že nám nepomůže vůbec v předpovědi.
 
Povodně z let 1997 a 2002 byly velkoprostorové, tedy na velkém území pršelo moc a dlouho. Tento typ povodně lze "snadno" předpovědět, spočítat. Přesně na tyto velkoprostorové srážky jsou modely typu ALADIN (který poběží na superpočítači) velmi dobré, i když ne stoprocentní. I tehdy modely sice ukazovaly extrémní srážky, území spočítaly velmi dobře, přesto ukazovaly zhruba poloviční úhrny, než ty, které potom padly. Jenže s extrémy mají modely problém zcela obecně, dle mých měřítek byla předpověď při těchto povodních velmi zdařilá (minimálně v roce 2002, kdy jsem měla předpověďní služby během první povodňové vlny a těsně před druhou, to jsou situace, na které se nezapomíná).
 
Numerické modely počasí počítají velmi složitá pole, kdy musí postihnout velké množství prvků, pochopitelně jsou velmi závislé na vstupních údajích, což nejsou jen naměřené meteorologické veličiny, ale také např. nadmořská výška, a vůbec orografie. V rámci rozlišení modelu je orografie zhlazená, protože do čtverečku 9 × 9 km (po plném uvedení superpočítače do provozu prý 4,5 × 4,5) musíte dát průměrnou nadmořskou výšku. Tím se například dosáhne toho, že na "mapě modelu" je Šumava vyšší než Krkonoše, protože je rozsáhlejší, tudíž se tam dostanou přesnější čísla než z Krkonoš, které jsou sice vyšší, ale rozlohou menší.
 
Tím jsem ukázala jen jedno z mnoha "zjednodušení", které jsou v modelu použity. Proč se ještě zjednodušuje? Při počítání je potřeba, aby výpočet předpovědi na 24 hodin netrval například 22 hodin. To by byla předpověď dost k ničemu. Navíc spoustu věcí nelze přesně exaktně popsat, je tedy nutno použít jisté přiblížení.
 
Modely se ale velmi výrazně zlepšují, a to i za pár posledních let, nejen od dob začátků, kdy výpočet předpovědi na 2 hodiny trval 24 hodin:o) Když jsem já začínala předpovídat, modely se používaly běžně, ale výsledná předpověď se dělala z několika málo polí, kterým se dalo "věřit". Například tehdy mě ani nenapadlo dívat se na předpověď teploty ve 2 metrech, teplota se předpovídala podle tzv. 850, což je zhruba ve výškách kolem 1500 m n.m. Už když jsem prvně končila svou předpovídací kariéru (v roce 2002), teploty ve 2 m už nebyly jen hrubě orientační, ale použitelné. Ale ani tehdy nemělo význam dívat se na předpověď jiné než vysoké oblačnosti, která souvisela s frontami. Dneska už to všechno funguje natolik dobře, že jsem se přestala smát svému Mužovi, že se dívá na diagram (odkaz vlevo - předpověď pro Prahu) a že mu věří. Už mu neříkám "věřící" a už na něj koukám taky. Není určen na detailní předpověď, ale orientačně, co se na nás žene, stačí.
 
Ale stále je vidět, že některé situace jsou snáz předpověditelné než jiné. Někdy se daří předpovědět situaci i na 10 dní dopředu velmi přesně, takže než uběhne těch 10 dní a z původně posledního dne se stane první, je rozdíl pouze pár stupňů; jindy předpověď "vychází" maximálně na druhý den a předpověď na 3 dny se radikálně mění s každým spuštěním modelu (tedy každých 6 hodin). Právě vyjádření této nejistoty mi v oficiálních předpovědích chybí. V mých soukromých předpovědích to uvádím vždycky. A nejen proto, že by se mi kamarádi smáli, kdyby to vůbec nevyšlo :o)
 
Když je ale bouřková situace, dá se z různých předpověďních parametrů, zdaleka nejen srážek(!), určit na pár dní dopředu, kde hrozí bouřky víc a kde míň, i jak asi budou intenzivní, ale to se bavíme o rozloze zhruba krajů. V žádném případě modely neumí říct: "bouřka bude nad touhle vesnicí, je to smůla, budou tam tři během odpoledne, zatímco nad vedlejší (za hřebínkem, takže tam ani nic nedoteče) spadne jen pár kapek". Ale přesně takhle vznikají bleskové povodně. Hrozí vždycky, když hrozí bouřky, tedy intenzivní bouřky. Průšvih je, že se zvedají malé potůčky, které opravdu nemůžou pojmout příliš mnoho vody, z malinkého potůčku se stane dravá řeka, a druhý den je tam zase potůček. Chování zcela odlišné od zvedající se Moravy roku 97.
 
Ani lepší rozlišení modelu na potůčky nepomůže. Resp. trochu pomůže, ale ne tak, že už vždycky přijde varování včas. Ještě bych se trochu zastala ČHMÚ, i když k předpověďní službě ČHMÚ mám také svoje výhrady (proto jsem tam po škole nešla, i když mě jinak předpověď baví), ale komunikace mezi jednotlivými složkami krizového štábu vázne. V roce 2002 jsem se zúčastnila debaty meteorologů a hydrologů se zástupci povodí Vltavy a hasičů, tehdy se ukázalo, že povodí nesmírně zlehčovalo varovná hlášení a ještě varovnější předpovědi hydrologů. Loňské léto se také varování dostávalo na příslušná místa s velkým zpožděním nebo vůbec. (Z nejmenovaných zdrojů jsem se dozvěděla, že se na jednom mezistupni používal fax, a to prosím ručně. Ano, seděl tam pán s vytištěným varováním, které posílal faxem na všechna možná místa, pěkně po jednom, protože jinak to neuměl - asi fax, ale možná i ten pán...)
 
Ale zpátky k modelům, neustále se zlepšují, budou se zlepšovat i dál, osobně však velmi pochybuji o tom, že se já dožiju (pokud mě neskolí civilizační choroba či auto na přechodu ještě nějakých 40 - možná 50 let) toho, že budeme umět s jakýmkoli superpočítačem předpovídat bleskové povodně. Ano, budeme se zlepšovat ve varováních, ano, budeme úspěšnější a úspěšnější. Ale blesková povodeň není nic, co vyřeší jeden počítač, byť je super.


Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.31

Diskuze

martina f.

Především o mém Muži, Dcerce, Psu a Kocourovi, ale určitě i o jiných věcech, které mi (ne)udělají radost.
mates
Oblíbenost autora: 9.19

O autorovi

Meteorolog(yně) sdílející domácnost s Mužem, Dcerkou, Psem a Kocourem, tyhle věci budou mít asi největší vliv na to, o čem to tu bude.

Kalendář

<<   prosinec 2017

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

západ slunce