letní obloha

Matesovo

TÝDEN.CZ

16. 8. 2017
Rubrika: Matesovo

Slečna Zu a Pes

Autor: martina f.

13.11.2011 21:17

Když se naše dcera Zu narodila, byl Pes mnohokrát poplašen tím křikem, běhal sem tam, chtěl pomoct, ale nevěděl jak. Po krátkém čase zjistil, že křik ustává většinou velmi rychle, když k miminku přijdu já. A tak, i když byla dcerka u Muže v náručí a začala si stěžovat, běžel pro mě. Postupně si ale na pláč zvykl, a bral ho vážně, až když trval delší dobu.
 
Když byly Zu asi 2 měsíce, přijela k nám na návštěvu kamarádka se svou stejně starou dcerou. Když ta u nás poprvé zaplakala, nemohli jsme si nevšimnout, že má hodně jiný hlas, zhruba o oktávu vyšší než hlas naší dcery (podobně rozdílné jsou i hlasy nás maminek, takže to není moc překvapující:o). Psa pláč poplašil stejně jako v prvních dnech u naší dcery. Bylo vidět, že se mu to nějak nezdá, že to zní jinak. A ještě víc ho překvapovalo, když viděl Zu u mě spokojeně v náručí, a ten zvuk šel odjinud. Uklidnila jsem ho, že tohle miminko obstará jiná maminka a bude taky v klidu jako to naše.
 
Asi za další měsíc jsme na procházce šli kolem auta s plačícím miminkem. V tu chvíli jsem si uvědomila, že na ten zvuk teď reaguji mnohem víc i já, nejen Pes. Ten si ale pořád nesl tu zkušenost - miminko pláče, já přijdu, ono plakat přestane. Tak mě začal vyloženě tahat k tomu autu, abych s tím něco udělala! :o) Do Zuzančina půl roku se pak už jejich vzájemný vztah příliš neměnil. Zuzu ještě nebyla moc na zemi, Pes zase nesměl na postel, zblízka se moc nepotkávali.
 
Když ale začala dcera sedět, lízt a jíst i něco jiného než jen mlíčko, vše zhruba v rozmezí jednoho - dvou týdnů, začal se jejich vztah měnit. Obzvlášť u toho jídla mě zpočátku těšilo, že je Pes po ruce, když něco (někdy i polovina:o) upadne na zem. Že to hlavně vylíže - jen díky tomu jsme nemuseli hned po zvednutí se od stolu přeskakovat ten metrový okruh kolem nás, abychom to nerozšlapali:o) Přikrmovat se většinou začíná zeleninou, později se přidá ovoce. To měla Zuzu hlavně ze zahrádky, to ji už začal Pes nenápadně sledovat, jestli náhodou něco nejí, a že to určitě bude dobrý. Tehdy jsem přemýšlela, jestli se ze Psa stane vegetarián:o))
Pes od nás nikdy nedostal od stolu. Když jsme mu chtěli něco dát, dali jsme mu to do jeho misky, a vždycky až když jsme dojedli. My toto dodržovali a hned jsme si všimli, když ho hlídal někdo, kdo to nedodržel. Měli jsme pak několik dní až týdnů práce vysvětlit mu "od stolu ne!" A teď najednou - jen viděl, že dcerka bude jíst, už se chystal pod stůl a už ji upřeně pozoroval. Venku na zahradě to bylo ještě jednodušší, prostě si sedl před ní a čekal, co bude dobrýho.
 
Samozřejmě to nezůstalo bez odezvy. Když pochopila, co se od ní očekává, začala mu házet sama. Později se vzpírala, že nebude sedět, že musí nutně akutně na zem, kde ho krmila rovnou do huby, a to i když se bránil - víc než půlku rohlíku obvykle nechce :o). Ono to vypadá vesele, když si člověk neuvědomí, že to bude chtít zkoušet i u cizích psů ... A teď už si i Pes dovolí víc; když jsem ji vypustila na zem s křupkama, jednu mu dala, to bylo vidět, ale druhou si on vzal z její ruky sám, bez jakékoli nabídky.
 
Dřív jsem jí říkala, ať Psovi nedává, že my mu taky nejíme jeho granule, teď si říkám, jestli jsem jí tím něco nenapověděla - ano, teď už chodí ona na zvířecí mističky, kde mají stále nasypané granule. Taky se cachtá v jejich vodě. Ještě před měsícem fungovalo moje rázné "nenene", možná ne zrovna ochotně, ale otočila se a lezla jinam. Teď když řeknu "ne", otočí se sice, ale dál se šubruje prdelkou rovnou tam, a dozadu rukou šátralkou šátrá, až došátrá, buď misku s vodou, nebo některé granule. U toho se svýma krásnýma očima dívá na mě, a nádherně se usmívá. Začínám ji podezřívat, že to vlastně používá jako přivolání zábavy. Dobře ví, že to poznám po sluchu (stejně jako poznám, jestli jí Pes nebo Kocour a jestli ze svého, i když si navzájem ochutnávají jen výjimečně), že tam jde, přesto to zkouší. Jenže neposlechne, dokud není odnesena nebo aspoň nalákána na něco jiného (nemusí to být nutně jídlo, i když jedlík teda je:o). Když tam pro ni přijdeme, směje se už od ucha k uchu, a čeká velikou legraci. Snažím se mračit, ale často mě tím svým výrazem rozesměje.
 
A když náhodou zrovna nemůžeme nikdo zasáhnout, tak aspoň ochutná. Vyndavat jí to ocumlané z pusy je pak lahůdka...


Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.23

Diskuze

martina f.

Především o mém Muži, Dcerce, Psu a Kocourovi, ale určitě i o jiných věcech, které mi (ne)udělají radost.
mates
Oblíbenost autora: 9.19

O autorovi

Meteorolog(yně) sdílející domácnost s Mužem, Dcerkou, Psem a Kocourem, tyhle věci budou mít asi největší vliv na to, o čem to tu bude.

Kalendář

<<   srpen 2017

PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

západ slunce